Vyrobitelný soubor stojí na pěti věcech. Formát podle technologie — na tisk mesh (STL, 3MF, OBJ), na obrábění těleso (STEP). Jednotky, protože STL si jednotku nenese a přehmat mezi palcem a milimetrem znamená díl 25,4× mimo. Uzavřený objem bez děr, obrácených normál a protínajících se ploch. Rozlišení exportu, aby válec nebyl mnohoúhelník a soubor přitom nebyl obří. A pátá věc, na kterou se zapomíná nejčastěji: co soubor neunese — tolerance, závity, dosedací plochy a povrch musí přijít v poznámce nebo náčrtu.
Model můžete poslat rovnou k posouzení vyrobitelnosti. Řekneme vám, co v něm bude dělat potíže, a můžete jej přiložit k poptávce.
Kdy model před tiskem posoudit
U dílu nesoucího motor, hlavní konstrukci nebo náklad nestačí, že soubor projde kontrolou geometrie. Před výrobou je potřeba posoudit zatížení a ověření výsledku. Pro 3D tisk dílů na zakázku v Brně pošlete soubor, počet kusů a účel použití. Zkontrolujeme podklady, navrhneme materiál a případné úpravy a po potvrzení nabídky vyrobíme díl.
Nejdřív jedna otázka: mesh, nebo těleso?
Formáty pro 3D data se dělí na dvě rodiny a rozdíl je zásadnější, než vypadá z přípony.
Mesh (STL, OBJ, 3MF) popisuje díl jako slupku z trojúhelníků. Válec v něm není válec, ale mnohoúhelníkový hranol. Pro tisk to nevadí — slicer si všechno stejně převede na trojúhelníky; Prusa v dokumentaci podporovaných formátů uvádí, že i STEP se při importu trianguluje.
Těleso (STEP, IGES, nativní CAD) popisuje díl přesnou matematikou: díra je díra s poloměrem, ne šedesát plošek dokola. STEP je neutrální formát podle normy ISO 10303; současnou verzí pro výměnu CAD dat je AP242 (ISO 10303-242:2014(E)), který podle přehledu STEP Tools nahrazuje starší AP203e2 a AP214. Z trojúhelníkové slupky se nedá spolehlivě zjistit, kde byla myšlená hrana a kde plocha — proto pošlete-li na obrábění STL, přijde vám zpátky žádost o STEP. Opačně se nic zlého nestane.
Tabulka: který formát na co
| Formát | Co v sobě nese | Kdy ho poslat | Na co pozor |
|---|---|---|---|
| STEP (.step, .stp) | Přesnou tělesovou geometrii, sestavy, u AP242 i výrobní data | Obrábění, konstrukční práce, úpravy tvaru | Volte AP242 nebo AP214, ne nejstarší variantu |
| STL (.stl) | Jen trojúhelníky, nic víc | Tisk hotového, už neměněného tvaru | Nemá jednotky, barvy ani materiál — dopište je |
| 3MF (.3mf) | Síť plus metadata — jednotky, materiály, barvy, nastavení tisku | Tisk, když chcete předat víc než tvar | Ne každý starší nástroj ho umí otevřít |
| OBJ (.obj) | Síť, volitelně barvy a textury | Model ze skenu nebo z grafického softwaru | Soubor .mtl posílejte s ním, jinak se ztratí |
| PDF / JPG / PNG | Výkres, náčrt, fotka | Vždycky jako doplněk k modelu | Nenahradí model, ale rozhodne, jak se přečte |
Náš poptávkový formulář přijímá STL, STEP, 3MF, OBJ, PDF, JPG a PNG dohromady do 25 MB; tahle sada je u českých zakázkových výroben běžná, 3Dees vedle nich uvádí ještě IGES. Větší data pošlete odkazem na úložiště.
3MF přitom už není exotika: konsorcium, které formát spravuje, ho vede jako normu ISO/IEC 25422:2025, a Onshape na něm vyzdvihuje to, co STL chybí — soubor nese materiálové vlastnosti, barvy, textury i nastavení tisku. Na tisk je dnes lepší volba než STL.
Jednotky a měřítko: nejčastější a nejtrapnější chyba
STL neukládá jednotku — ve formátu jsou jen souřadnice vrcholů, čísla bez rozměru. Když je v souboru
napsáno 25.4, jeden program to přečte jako milimetry, druhý jako palce a díl přijde 25,4× mimo.
Nikde přitom nevyskočí chyba, protože z pohledu formátu je všechno v pořádku.
Řešení je banální a stejně se na něj zapomíná:
- Do názvu souboru napište jednotku a hlavní rozměr.
drzak-kamery_mm_62x40x18.stlřekne víc nežfinal_v7.stl. - Do poptávky napište jeden kontrolní rozměr. „Rozteč šroubů je 30 mm.” Ta jediná věta odhalí špatné měřítko dřív, než se cokoli vyrobí.
- Když můžete, pošlete 3MF nebo STEP. Oba jednotku nesou.
- Model umístěte do počátku souřadnic a orientujte ho tak, jak díl reálně sedí.
Zvlášť zrádný je model z CAD nastaveného na palce: otevře se, vypadá dobře, a nesouhlasí jediná věc — velikost.
Uzavřený objem: co znamená „vodotěsný” model
Tiskárna ani fréza nepracují s plochami, ale s objemem. Protolabs Network to v návodu na opravu STL formuluje přímo: soubor musí být manifoldní, tedy zcela uzavřený a s jasně definovaným vnitřkem i vnějškem, a každá hrana musí patřit přesně dvěma trojúhelníkům. Podle stejného zdroje se chyby dělí do několika typických skupin:
| Chyba | Jak vznikne | Co udělá |
|---|---|---|
| Hraniční hrany (díry) | Hrana je napojená jen na jednu plochu místo dvou | Chybí kus slupky, objem není uzavřený |
| Nemanifoldní hrany | Jednu hranu sdílí víc než dvě plochy | Není jasné, jestli jde o jedno těleso, nebo o dvě slepená |
| Protínající se plochy | Dvě tělesa se překrývají a nebyla sloučena | Objem se počítá dvakrát, výplň se chová nesmyslně |
| Obrácené normály | Část trojúhelníků má „líc” dovnitř | Software neví, kde je materiál — díra se vyplní, stěna zmizí |
| Volné trojúhelníky | Zbytky po úpravách sítě | Tiše rozbíjejí kontrolu uzavřenosti |
Bezplatné nástroje na kontrolu sítě zavření děr i přepočet normál zvládnou. Automatická oprava ale rozhoduje za vás, jak má díra vypadat — a u dosedací plochy to není detail, ale funkce. Proto opravu vždycky hlásíme dopředu a necháme si ji potvrdit. Tichá „oprava” cizího modelu je způsob, jak vyrobit něco, co nikdo nechtěl.
Rozlišení exportu: kdy je model hranatý a kdy zbytečně obří
Při exportu z CAD do STL se rozhoduje, jak jemně se hladké plochy nasekají na trojúhelníky. Řídí to dva parametry. Chordální tolerance (chord height) je největší povolená odchylka mezi původní plochou a jejím trojúhelníkovým přiblížením; Protolabs Network doporučuje jednu dvacetinu tloušťky tiskové vrstvy a nikdy ne pod 0,001 mm; jemnější nastavení se na výsledku neprojeví. Úhlová tolerance omezuje úhel mezi normálami sousedních trojúhelníků; podle téhož zdroje se doporučuje ponechat výchozích 15 stupňů.
Chyba bolí na obě strany. Nízké rozlišení pozná každý — díra pro šroub vyjde jako osmiúhelník a šroub v ní má vůli, kterou jste nenavrhli. Hnát rozlišení na maximum je ale taky chyba — soubor naroste na stovky megabajtů a na dílu to nepoznáte. Když máte v dialogu jen předvolby, „vysoká” je bezpečná volba.
U STEPu se tohle neřeší, protože se nic nesekává. Další důvod, proč ho posílat všude, kde se s tvarem bude ještě pracovat — třeba při vývoji sestavy, kde se model mezi iteracemi mění a z trojúhelníků by se rekonstruoval jen bolestivě.
Co soubor neunese, i když je perfektní
Tady je jádro věci. Bezchybný, uzavřený a správně změřítkovaný model pořád není výrobní zadání: nese tvar, ne to, co je na tom tvaru důležité. Do geometrie se nevejde:
- Tolerance. Ze souboru neplyne, jestli má díra 5,0 mm sedět na desetinu, nebo jestli jde jen o to, aby prošel šroub. Přesnost všude a přesnost na dvou plochách jsou dvě různé zakázky.
- Které plochy dosedají. Model má dvacet ploch a funkční jsou obvykle dvě tři. Ostatní se dají zjednodušit, když to výrobu usnadní — ale musíme vědět které.
- Závity. Modelovaný závit v tištěném dílu a zalisovaná vložka jsou jiné řešení s jinou životností. Ze samotného tvaru se to nepozná.
- Povrch a orientace. Kde má být hladká pohledová strana a kde je jedno, jak to vypadá.
- Zatížení. Odkud a jak silně na díl působí síla. U tištěného dílu to určuje směr vrstev.
- Jestli je díl bezpečnostně citlivý. Vrtule, vysoce zatížená ramena a části řízení bez výpočtu a testu nevyrábíme — a je to záměr, ne opatrnost.
Protolabs Network k tomu poznamenává, že technický výkres zůstává standardním dokumentem proto, že sděluje požadavky, které z 3D modelu nevyplývají, a že jasný výkres snižuje nejednoznačnost a zrychluje výrobu. Kreslit podle norem nemusíte: stačí screenshot modelu s pěti šipkami a poznámkami. Deset minut šipek ušetří dvě kolečka dotazů.
Geometrie, která projde exportem, ale ne výrobou
Model se dá nakreslit tak, že v CAD vypadá skvěle a vyrobit se nedá. Konkrétní meze závisí na technologii, materiálu a orientaci dílu, takže univerzální čísla tu nenajdete — co se dá jmenovat, jsou situace ke kontrole:
- Plochy s nulovou tloušťkou. V modelu legitimní, ve výrobě neexistují. Vzniknou, když se povrch vytáhne bez skořepiny.
- Příliš tenké stěny a žebra. Projdou exportem, ale nemají co držet. Kolik je „příliš tenké”, se liší podle procesu i materiálu — proto se ptáme, ne hádáme.
- Detail pod rozlišením procesu. Písmena, jemné vroubkování, drážka na desetiny milimetru.
- Ostrý vnitřní roh. U obrábění tam nástroj nedosáhne, u tisku je to koncentrátor napětí.
- Nominální rozměry bez vůle. Otvor 5,00 mm pro šroub M5 nesedne. Kolik vůle přesně, záleží na geometrii, materiálu a orientaci vrstev; ověřuje se zkušebním kusem, ne tabulkou.
- Uzavřené dutiny bez odtokového otvoru — zůstane v nich materiál, podpora nebo prášek.
Většinu z toho umíme upravit sami a napíšeme o tom do nabídky. Jen platí, že úprava dat je práce jako každá jiná.
Sestavy, více těles a pojmenování
- Jeden vyráběný díl = jeden soubor. Pět těles slepených v jednom STL se musí ručně rozdělit a u toho se dá splést pořadí i orientace.
- STEP unese celou sestavu a je z ní vidět, jak díl dosedá na okolí. Ideální je celá sestava plus vyráběné díly zvlášť.
- Do názvu patří identifikace a verze.
rameno-L_v3.stepje použitelný název,part1 (2).stepje zdroj chyb. - Protikus přiložte, i když se nevyrábí. Model šasi, na které se držák montuje, řekne o zadání víc než tři odstavce textu. Platí to hlavně u úprav dronu, kde se díl vměstnává mezi věci, které už na stroji jsou.
Práva k datům zůstávají na zadavateli; vyrábíme podle vašeho zadání a nepoužíváme cizí loga.
Rychlá kontrola před odesláním
Než kliknete na odeslat, projděte devět bodů. Většina zabere pár vteřin:
- Formát odpovídá technologii — tisk mesh, obrábění STEP. Když nevíte, pošlete obojí.
- Jednotky jsou napsané v názvu souboru nebo v poptávce.
- Jeden kontrolní rozměr je uvedený slovy („rozteč 30 mm”).
- Model je uzavřený, bez děr, obrácených normál a překrývajících se těles.
- Rozlišení exportu je rozumné — díry jsou kulaté, soubor není obří.
- Model sedí v počátku a je orientovaný tak, jak díl reálně pracuje.
- Vyráběné díly jsou v samostatných souborech a mají srozumitelné názvy.
- Je připojený náčrt nebo screenshot s tím, co má sedět a co je volné.
- Je napsáno, kolik kusů a k čemu díl slouží.
Když nesplníte polovinu, nic se neděje — zbytek doplníme dotazem a rozsah služby je popsaný na stránce zakázkové díly. A když data nemáte vůbec, není to překážka: díl se dá vytvořit z originálu, jeho zbytků, protikusu a měření, jak popisuje článek Nemám model ani výkres — mám jen rozbitý díl a pár fotek.
Co s tím dál
Uložte model do 3MF nebo STEPu, připojte screenshot s poznámkami a odešlete. Obvykle do 24 hodin odpovíme a napíšeme, co jsme v datech našli — včetně toho, jestli se díl dá udělat jednodušeji, lehčeji nebo z méně kusů. Nabídka je zdarma a nezávazná, cena vychází ze zadání.
Další krok: nahrajte model do poptávky — a napište k němu jednu větu o tom, co má na dílu sedět.
Zdroje
- Protolabs Network — STL files guide: chordální tolerance 1/20 tloušťky vrstvy a nikdy pod 0,001 mm, výchozí úhlová tolerance 15°. https://www.hubs.com/knowledge-base/3d-printing-stl-files-step-step-guide/
- Protolabs Network — STL file errors: manifoldní model, hraniční a nemanifoldní hrany, protínající se plochy. https://www.hubs.com/knowledge-base/fixing-most-common-stl-file-errors/
- Protolabs Network — Design for CNC machining: role technického výkresu. https://www.hubs.com/knowledge-base/design-for-cnc/
- STEP Tools — ISO 10303: AP242 (ISO 10303-242:2014(E)) nahrazuje AP203e2 a AP214. https://www.steptools.com/stds/step/
- 3MF Consortium — 3MF jako norma ISO/IEC 25422:2025. https://3mf.io/spec/
- Onshape — STL vs 3MF: 3MF nese materiály, barvy, textury i nastavení tisku. https://www.onshape.com/en/resource-center/tech-tips/stl-vs-3mf-files-additive-manufacturing
- Prusa Knowledge Base — Podporované formáty: STEP se při importu trianguluje. https://help.prusa3d.com/cs/article/podporovane-formaty-souboru_1772
- 3Dees — 3D tisk: přijímané formáty dat. https://www.3dees.cz/3d-tisk