„soukromě zhotovený UAS” je definice z evropského předpisu, ne kategorie provozu a ne razítko. Nařízení (EU) 2019/945 ji v článku 3 zavádí pro bezpilotní systém sestavený nebo vyrobený pro vlastní potřebu stavitele — a výslovně z ní vylučuje stroj složený z jediné sady dílů, kterou výrobce uvedl na trh jako stavebnici k sestavení. To, že stroj spadá pod tuhle definici, neznamená menší povinnosti: pravidla provozu, registraci provozovatele i zeměpisné zóny řeší jiné předpisy a platí dál. Tenhle text je informativní rozcestník k pojmu, ne právní rada a ani regulatorní poradenství — svůj konkrétní případ si ověřte na Úřadu pro civilní letectví.
Odkud ten pojem vůbec pochází
Slovní spojení „soukromě zhotovený” se do češtiny dostalo z evropských předpisů a lidé ho běžně používají ve dvou úplně jiných významech: jednou jako „postavil jsem si ho sám”, podruhé jako „a proto se na mě tolik pravidel nevztahuje”. První význam je zhruba správně. Druhý je omyl, který stojí za většinu sporů na fórech.
Definici najdete v článku 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945. Je to totéž nařízení, které popisuje třídní označení C0–C6 a povinnosti výrobců — a právě proto v něm ta definice je: předpis potřebuje pojmenovat stroje, které na trh nikdo neuvádí, protože si je někdo postavil pro sebe.
Dvě věci z toho plynou hned. Zaprvé, „soukromě zhotovený” je popis původu stroje, ne jeho schopností a ne jeho oprávnění. Zadruhé, pojem se váže na účel — stavba pro vlastní potřebu stavitele, ne pro prodej dalšímu člověku. Jakmile se stroj začne dodávat někomu jinému, je to úplně jiná situace a úplně jiná sada povinností, na kterou se tenhle článek nevztahuje.
Stavebnice se do „soukromě zhotoveného” nepočítá
Nejužitečnější část definice je ta vylučovací a přehlédne ji skoro každý. Nařízení 2019/945 z pojmu výslovně vyjímá bezpilotní systém sestavený z jediné sady dílů, kterou výrobce uvedl na trh jako stavebnici určenou k sestavení.
Rozdíl je praktický a dá se zapamatovat takhle:
- Koupili jste jednu krabici od jednoho výrobce, poskládali ji podle návodu a nic zásadního jste na ní neměnili? Podle definice to není soukromě zhotovený stroj — je to výrobek, který někdo uvedl na trh, jen se dokončuje u vás na stole.
- Poskládali jste stroj z dílů z různých zdrojů — rám odsud, motory odjinud, vlastní tištěné držáky, vlastní kabeláž? Tam ta definice míří.
Kde přesně leží hranice u konkrétní stavby (co ještě je „jedna sada dílů” a od kdy už ne), je otázka na ÚCL, ne na výrobce dílu a rozhodně ne na diskusní vlákno. My u zakázkového dílu umíme říct, co jsme vyrobili a jaké to má parametry. Nemůžeme ale za vás posoudit, do jaké škatulky tím celá vaše sestava spadne — a nikdo odpovědně vám to bez znalosti celého stroje neřekne.
Co ten pojem neznamená
Tuhle část si vezměte jako seznam vět, které kolují a nesedí:
- Neznamená to výjimku z pravidel provozu. Kategorie a podkategorie provozu, minimální vzdálenosti, dohlednost, výcvik pilota — nic z toho se původem stroje neruší.
- Neznamená to, že se stroj nemusí nikde objevit. Registrační povinnost míří na provozovatele a řeší se samostatně, viz níže.
- Neznamená to třídu. Soukromě zhotovený stroj třídní označení C0–C6 nemá a nedostane ho tím, že si někdo koupí nálepku. Třídu umisťuje výrobce, který prokázal shodu konkrétního provedení. O tom, co se s třídou děje při zásahu do sériového stroje, je samostatný text C třída a záruka po úpravě dronu.
- Neznamená to horší ani lepší stroj. Předpis nehodnotí kvalitu stavby. Popisuje jen to, kdo za ni odpovídá — a u soukromě zhotoveného stroje je to stavitel.
- Neznamená to volnost v prostoru. Zeměpisné zóny platí bez ohledu na to, kdo stroj postavil.
Poslední bod je zároveň nejčastější zdroj problémů, protože se o něm mluví nejmíň.
Kde se soukromě zhotovený stroj v otevřené kategorii pohybuje
Otevřenou kategorii popisuje prováděcí nařízení (EU) 2019/947 a soukromě zhotovené stroje v ní mají svoje místo ve dvou podkategoriích:
- A1 — pro soukromě zhotovený stroj s maximální vzletovou hmotností včetně užitečného zatížení pod 250 g a s provozní rychlostí pod 19 m/s.
- A3 — pro soukromě zhotovený stroj do 25 kg. ÚCL k A3 uvádí požadavek držet se nejméně 150 m od obytných, obchodních a průmyslových prostorů.
Ta čísla jsou hranice uvedené v předpisu a ve výkladu ÚCL, ne parametry, které bychom měřili my. Berte je jako orientaci, kterou si před stavbou ověříte v aktuálním znění — a hlavně jako signál, že hmotnostní rozpočet stavby se řeší na začátku, ne až se stroj poskládá. Když si postavíte stroj těsně pod hranicí a pak na něj přibude držák, kamera a delší kabeláž, hranice se překročí tiše a bez varování.
Do MTOM se počítá všechno, co je na stroji nahoře: baterie, kamera, držák, spojovací materiál, tlumicí podložky. To je taky důvod, proč se u zakázkových dílů ptáme na hmotnost dřív než na barvu.
Náklad a shoz: hranice, na kterou stavitel narazí dřív, než čeká
Otevřená kategorie má v článku 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2019/947 podmínku, kterou si stavitelé s vlastní mechanikou často uvědomí až pozdě: bezpilotní letadlo za letu nepřepravuje nebezpečné zboží a neshazuje žádný materiál.
Pro stavbu to je docela ostrá hranice. Jakmile se na stroji objeví servo se závěsem, elektromagnet, sklopná klapka nebo cokoli, co má za letu něco pustit dolů, provoz se z otevřené kategorie posouvá jinam — a to bez ohledu na to, jak je uchycení pěkně navržené. Mechaniku uvolnění nákladu umíme technicky vyřešit. Co s tím dělá provozní kategorie a jaké povolení k tomu patří, je otázka na ÚCL a je lepší si ji položit dřív, než se něco vyrobí.
Registruje se provozovatel, ne stroj
Registrace je druhé velké nedorozumění kolem vlastních staveb. Povinnost se týká provozovatele, tedy člověka nebo firmy, která stroj provozuje — ne konkrétního kusu. Registrace se dělá přes portál ÚCL a registrační číslo se pak umisťuje na stroje provozovatele.
ÚCL popisuje úzkou výjimku: registrace se nevyžaduje u stroje pod 250 g, který zároveň nemá kameru ani senzor schopný zachytit osobní údaje, případně u hračky podle příslušné směrnice. To „zároveň” je celé jádro věci. U typické vlastní stavby, na které je kamera, se na tuhle výjimku prakticky nespolehnete.
A ať to zazní nahlas, protože se to na internetu píše špatně: věta „pod 250 g se nemusíte registrovat” v téhle podobě neplatí. Podmínky jsou dvě a musí platit obě, a i pak zůstávají v platnosti ostatní pravidla provozu. Aktuální znění výjimky i postup registrace čtěte přímo u ÚCL, ne v článcích — tenhle nevyjímaje.
Zeměpisné zóny platí nad vším ostatním
Zeměpisné zóny jsou vrstva, která se přidává nezávisle na provozní kategorii i na tom, kdo stroj postavil. Zóna může provoz v konkrétním místě omezit, podmínit povolením nebo vyloučit, a to i tam, kde by jinak všechno ostatní sedělo.
Prakticky to znamená, že „mám stroj do 250 g, tak můžu letět tady” je nedokončená úvaha. Chybí v ní kontrola místa. ÚCL k zónám vede samostatný rozcestník a před letem je to poslední věc, kterou má smysl ověřovat, protože se mění nejčastěji.
Když se provoz do otevřené kategorie nevejde
Někdy je hned od začátku jasné, že záměr do otevřené kategorie nespadne — kvůli hmotnosti, kvůli shozu, kvůli prostředí nebo kvůli tomu, co má stroj dělat. Pak se řeší specifická kategorie a s ní posouzení rizika provozu metodikou SORA, které vede ÚCL.
Do detailu se tady nepouštíme z jednoho prostého důvodu: jde o oblast, kde se mění verze metodiky i termíny pro podávání žádostí, a jakékoli datum napsané v článku zastará dřív, než ho někdo přečte. ÚCL má ke specifické kategorii samostatnou stránku, na které aktuální stav metodiky i přechodné termíny uvádí — je to jediný zdroj, ze kterého má smysl to číst. Odkaz je v závěru.
Pro stavitele je z toho podstatné hlavně jedno: pokud záměr míří do specifické kategorie, mění to požadavky na dokumentaci stroje. A dokumentace se dělá mnohem líp průběžně než zpětně.
Co z toho plyne pro vlastní stavbu — a kde v tom jsme my
Rozdělení rolí je u soukromě zhotoveného stroje jednodušší než u sériového, ale o to nekompromisnější: odpovědnost za stavbu nese stavitel. Není tu výrobce, na kterého by se dalo ukázat, a není tu dokumentace shody, o kterou by se dalo opřít. Co si postavíte, to poletí — nebo nepoletí.
Co s tím jde dělat, aby to nebyla loterie:
- Veďte si hmotnostní rozpočet od prvního dílu. Tabulka, kde je každý díl s hmotností, se vyplatí dřív, než se stroj poprvé rozjede. Hranice v předpisech jsou hmotnostní a jiná veličina je nezajímá.
- Zapisujte, co jste použili. Typ motoru, vrtule, ESC, kapacita a napětí baterie, materiál a tloušťka dílů. Bez toho se za rok neopraví ani vlastní stroj, natož nevyrobí náhradní díl.
- Fotografujte průběh stavby. Tohle je nejlevnější dokumentace, jaká existuje, a jediná, kterou nikdo nedělá.
- Nezkoušejte na letově kritických částech štěstí. Vrtule, vysoce zatížená ramena a části řízení jsou přesně to, co se bez výpočtu a testu nemá improvizovat. My je právě proto sami nenabízíme jako běžné zakázkové díly — a je to vědomé rozhodnutí, ne mezera v nabídce.
Naše role v tom je čistě technická. Umíme navrhnout a vyrobit mechanické díly ke stavbě, umíme upravit existující stroj a u složitějších záměrů umíme vzít celý vývoj UAV od zadání po prototyp. Neposkytujeme posouzení shody, letová povolení ani regulatorní poradenství a nikdy vám neřekneme, jestli konkrétní stavba „projde”.
Co ale udělat můžeme: popište nám stavbu — co stavíte, na co, kolik to má vážit, co na tom má viset a v jakém prostředí to má fungovat — a dostanete technické posouzení stavby. Tedy věcné vyjádření k mechanice, hmotnosti, uchycení a materiálu, plus jasně pojmenované body, se kterými patří dotaz na ÚCL. Bez příslibu, že za vás vyřídíme cokoli regulatorního, protože to není naše role a předstírat to by bylo horší než neodpovědět.
Zdroje
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945, konsolidované znění — čl. 3 (definice „soukromě zhotoveného UAS” včetně vyloučení stavebnice uvedené výrobcem na trh): https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_del/2019/945/2025-06-24/eng
- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947, konsolidované znění — otevřená kategorie, podkategorie A1 a A3 a podmínky pro soukromě zhotovené stroje: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_impl/2019/947/2025-05-01/eng
- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947, konsolidované znění v HTML — čl. 4 odst. 1 písm. f) (v otevřené kategorii bezpilotní letadlo nepřepravuje nebezpečné zboží a neshazuje žádný materiál): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:02019R0947-20250501
- Úřad pro civilní letectví — FAQ k bezpilotním letadlům (soukromě zhotovená UA v A1 a A3, registrace provozovatele a její výjimka): https://www.caa.cz/provoz/bezpilotni-letadla/faq-casto-kladene-dotazy/
- Úřad pro civilní letectví — registrační portál provozovatelů: https://dron.caa.cz/
- Úřad pro civilní letectví — zeměpisné zóny, obecné informace: https://www.caa.cz/provoz/bezpilotni-letadla/zemepisne-zony/obecne-informace/
- Úřad pro civilní letectví — specifická kategorie (aktuální stav metodiky SORA a termíny pro podávání žádostí): https://www.caa.cz/provoz/bezpilotni-letadla/specificka-kategorie-specific/
Odkazy byly ověřeny při přípravě článku 12. 9. 2026. Předpisy i výkladové stránky ÚCL se mění — před stavbou i před letem vždy otevřete aktuální znění a svůj konkrétní případ si ověřte na ÚCL.