Pojištění dronu: kdy je povinné

Pojištění dronu je v Česku povinné při provozu v podkategorii A2, v podkategorii A3 s maximální vzletovou hmotností nad 4 kilogramy a ve specifické kategorii. Stanoví to § 54d zákona o civilním letectví, zákon č. 49/1997 Sb.; minimální limity pojistného plnění určuje § 16n vyhlášky č. 108/1997 Sb. Nerozhoduje samotná značka dronu ani to, zda létáte pro radost, nebo za úplatu. Podstatná je kategorie provozu, maximální vzletová hmotnost a osoba nebo firma, která je skutečným provozovatelem.

V A1 a v A3 s dronem do 4 kilogramů včetně české předpisy povinné pojištění obvykle nevyžadují. Provozovatele to ale nezbavuje odpovědnosti za škodu. Dobrovolné pojištění proto může dávat smysl i tam, kde zákonná povinnost nevzniká.

Kdy je pojištění dronu povinné

Pro základní rozhodnutí potřebujete znát tři údaje:

• zda let spadá do A1, A2, A3, nebo do specifické kategorie,
• maximální vzletovou hmotnost dronu neboli MTOM,
• kdo provoz organizuje a nese odpovědnost jako provozovatel UAS.

Podle aktuálního přehledu Úřadu pro civilní letectví platí pro běžný provoz následující rozdělení:

Samotný firemní nebo placený účel není další kategorií v této tabulce. Firemní zakázka však může způsobem provedení překročit podmínky otevřené kategorie. Potom se neposuzuje jako běžný let v A1 nebo A3, ale může vyžadovat provoz ve specifické kategorii.

Zákon obsahuje také výjimku: povinnost neplatí, je-li provozovatelem spolek podle § 54n zákona o civilním letectví nebo člen takového spolku. Nelze ji automaticky použít na běžný firemní provoz ani na jakýkoli rekreační let.

U těžších dronů nestačí korunová tabulka

Korunové limity z vyhlášky platí, pokud výši limitu nestanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Tím je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004; ÚCL k němu uvádí, že pro bezpilotní letadla s maximální vzletovou hmotností menší než 500 kg činí pojistné krytí odpovědnosti vůči třetím osobám 0,75 milionu zvláštních práv čerpání. Nařízení přitom vyjímá modely letadel nejvýše do 20 kg, takže u těžších strojů je potřeba posoudit, který režim se použije.

Zvláštní práva čerpání, zkráceně ZPČ nebo SDR, nejsou koruny ani eura. Jde o mezinárodní zúčtovací jednotku, jejíž hodnota se mění. Částku 0,75 milionu ZPČ proto nelze zaměnit za 750 000 Kč.

U stroje kolem 20 kilogramů a těžšího, vlastní konstrukce nebo neobvyklého provozu si nechte od pojistitele písemně potvrdit:

• který právní režim na stroj použil,
• jak vypočítal požadovaný limit,
• zda smlouva pokrývá konkrétní provoz a konfiguraci,
• zda výsledek platí i pro zahraniční lety.

Ústní sdělení nebo obecná nabídka „pojištění dronu“ nejsou dostatečným podkladem pro kontrolu rozsahu krytí.

Jak určit A1, A2, A3 a specifickou kategorii

Podkategorii nelze určit jen podle názvu produktu. Označení DJI Mini, Mavic nebo Matrice samo neříká, zda potřebujete povinné pojištění. Rozhoduje konkrétní provedení, třídní štítek, MTOM a plánovaný způsob letu.

A2 se týká provozu dronu třídy C2 blíže k nezapojeným osobám za podmínek této podkategorie. Pilot potřebuje odpovídající způsobilost, ale složená zkouška sama o sobě neurčuje pojistný režim. Rozdíl mezi A1/A3 a A2 vysvětluje článek Test A2 na dron: co se zkouší a jak probíhá.

A3 je provoz dále od nezapojených osob a mimo stanovené oblasti. Pokud má použitý dron MTOM nad 4 kilogramy, vzniká podle českého režimu povinnost pojištění.

Do specifické kategorie může provoz přejít, jestliže nesplní některou z podmínek otevřené kategorie. Varovným příkladem je shazování materiálu nebo let podle individuálních provozních podmínek. Nestačí takový provoz označit za A3 jen proto, že probíhá mimo zastavěnou oblast.

Nezaměňujte pojištění s registrací. Firma může mít povinnost registrovat se jako provozovatel, přestože pro konkrétní let v A1 nebo A3 do 4 kilogramů povinné pojištění nevznikne. Rozdělení rolí popisuje článek Kdy se dron musí registrovat.

Proč rozhoduje MTOM, ne údaj z váhy

MTOM je maximální vzletová hmotnost stanovená výrobcem nebo konstruktérem, při které lze bezpilotní systém provozovat. Zahrnuje užitečné zatížení i provozní náplně. Není totožná s aktuální hmotností dronu před jedním letem.

Definici MTOM obsahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945. Do evidence flotily proto opisujte MTOM z dokumentace nebo z technicky doloženého návrhu vlastní konstrukce. Vedle ní evidujte také skutečnou vzletovou hmotnost jednotlivých konfigurací.

Přidaná termokamera, LiDAR, komunikační modul nebo shozový mechanismus automaticky nemění výrobcem stanovenou MTOM. Zvyšuje však skutečnou vzletovou hmotnost a může způsobit, že konfigurace překročí povolené meze nebo přestane odpovídat původně posouzenému provozu. U přestavby či vlastní konstrukce může být nutné MTOM nově technicky stanovit a doložit.

Praktické dopady nákladu na hmotnost, těžiště a provoz rozebírá článek Přidaná kamera: těžiště, MTOM a doba letu.

Kdo má být pojištěný, když létá zaměstnanec

Pojistnou povinnost plní provozovatel UAS, nikoli automaticky člověk držící ovladač. U firemního dronu bývá provozovatelem firma, která let organizuje, stanovuje jeho účel a používá dron při své činnosti. Zaměstnanec přitom může být pouze dálkově řídícím pilotem.

Rozdělení rolí je nutné vyjasnit zejména tehdy, když firma:

• létá s pronajatým nebo vypůjčeným dronem,
• používá stroj zákazníka,
• najímá externího pilota,
• poskytuje jiné firmě dron i s obsluhou.

Ve smlouvě k zakázce určete, kdo je provozovatelem, kdo obstará pojištění a zda jsou při výkonu činnosti zahrnuti zaměstnanci i externí piloti. Osobní pojistka pilota nemusí krýt odpovědnost firmy, která provoz skutečně organizuje.

Může jedna smlouva pokrýt celou flotilu

V otevřené kategorii může být pojištění sjednáno pro všechny UAS provozované jedním provozovatelem. Z pojistné smlouvy ale musí být patrné, zda kryje celou flotilu, nebo pouze dron uvedený konkrétním výrobním číslem.

Ve specifické kategorii se pojištění řeší ve vztahu ke každému UAS samostatně. Přidání dalšího stroje proto neznamená, že jej automaticky pokrývá stávající smlouva.

Evidence každého dronu by měla obsahovat alespoň:

• jednoznačnou identifikaci stroje,
• MTOM a povolené konfigurace,
• kategorii plánovaného provozu,
• číslo pojistné smlouvy a sjednaný limit,
• územní platnost,
• začátek a konec pojistného období.

Co pojištění odpovědnosti nekryje

Pojištění odpovědnosti řeší škody způsobené provozem dronu třetím osobám. Samo o sobě nekryje opravu vlastního dronu po nárazu, zaplavení nebo technické závadě. Pro rám, rameno, gimbal, baterii či elektroniku je potřeba jiné majetkové krytí, pokud je pojistitel nabízí.

Zvlášť zkontrolujte, zda smlouva zahrnuje:

• placené zakázky a firemní provoz,
• použité senzory a užitečné zatížení,
• zkušební lety upraveného stroje nebo prototypu,
• shoz materiálu,
• provoz podle oprávnění ve specifické kategorii,
• škody vzniklé mimo území České republiky.

Výluky, spoluúčast a dílčí limity mohou být pro reálnou použitelnost smlouvy stejně důležité jako celková pojistná částka.

Kontrola před firemní zakázkou

Před letem ověřte kategorii provozu, MTOM stroje, skutečnou vzletovou hmotnost použité konfigurace, platnost pojištění a soulad zakázky s pojistnými podmínkami. K dispozici mějte platný doklad vztahující se ke správnému provozovateli a konkrétnímu stroji nebo flotile. Návrh smlouvy ani potvrzení z minulého pojistného období platné krytí nedokládají.

Po výměně baterie za jiný typ, instalaci kamery, změně rámu nebo přidání nákladu kontrolu zopakujte. Změna nemusí upravit MTOM, ale může ovlivnit skutečnou vzletovou hmotnost, těžiště, dovolenou konfiguraci i rozsah pojištění.

U přestavby nebo vlastní konstrukce připravte pro pojistitele jednoznačnou identifikaci stroje, technický popis, stanovenou MTOM a seznam dovolených konfigurací. Pokud tyto podklady nemáte, můžeme s vámi projít technickou část úpravy a připravit podklady pro konkrétní stroj přes poptávkový formulář. Konečný právní režim a rozsah krytí však musí potvrdit příslušný úřad a pojistitel.

Časté otázky

Musím pojistit dron lehčí než 250 gramů?

Ne automaticky. Pokud let splňuje podmínky A1, český režim povinné pojištění pouze kvůli nízké hmotnosti nevyžaduje. Provozovatel ale odpovídá za způsobenou škodu i bez povinné pojistky.

Je pojištění povinné při každém firemním letu?

Ne. Firemní ani placený účel sám o sobě povinnost neurčuje. Rozhoduje kategorie provozu a MTOM. Konkrétní zakázka zároveň musí odpovídat činnostem, které pojistná smlouva skutečně kryje.

Stačí v A2 limit jeden milion korun?

Jeden milion korun na událost je zákonné minimum uvedené v přehledu ÚCL. Nemusí však být dostatečný pro každý provoz. Firma by měla posoudit možné škody, místo letu, spoluúčast, výluky a případný souhrnný limit za celé pojistné období.

Pokryje jedna pojistka všechny drony firmy?

V otevřené kategorii může jedna smlouva zahrnovat flotilu jednoho provozovatele. Ve specifické kategorii se pojištění sjednává pro jednotlivé UAS. Rozsah musí být zřejmý přímo ze smlouvy nebo z její přílohy.

Co udělat po přidání kamery nebo jiného nákladu?

Ověřte dovolenou konfiguraci, skutečnou vzletovou hmotnost, MTOM, těžiště, provozní kategorii a pojistné podmínky. Pokud smlouva vyžaduje oznámení změny, informujte pojistitele a před dalším letem si nechte platnost krytí písemně potvrdit.